„Dobrý den,

předem se omlouvám za případný nevyžádaný e-mail.

Dnes jsem se zúčastnila v Agoře přednášky paní Jarmily
Doležalové o osudech dětí z Ležáků a Lidic.

Jsem velmi ráda, že jsem odložila dělání jahodové marmelády,
překonala odpolední únavu a možná i lenost a na přednášku jsem
vyrazila.

Stále zpracovávám informace, emoce, sílu zprostředkovaných
prožitků, zlobu, lítost, ale i přesvědčení, že to, co se dělo
za 2. světové války se nás TÝKÁ I DNES.

Mimo jiné si kladu otázky – seznamujeme DOSTATEČNĚ současnou
mládež s tím, co se dělo za války? Nenecháváme se odradit
prvotními reakcemi našich puberťáků? Nenecháváme se uchlácholit
tím, že je to zbytečné?

Ležáky máme „za humny“ a dodnes žijí dvě „děti“ odtud, které
prožily tu hrůzu a jako jediné se vrátily zpět. Stále máme
možnost se jich ptát, bavit se s nimi o tom, vzít si
ponaučení…….

Děkuji paní Doležalové za čas, energii a osobní nasazení, které
vložila do hledání pravdy, zpracovávání údajů, hledání
svědků nejen z koncentračních táborů, atd., atd.

Přeji vám krásné příští dny

M. Kohoutková“